32 kbps 64 kbps Premium


Pořadatelé
Občanské sdružení Alternativa pro kulturu
Dům kultury Trutnov
Tisk Ofset Úpice
Realitní kancelář Dobré Bydlo

Hlavní partner
Continental Automotive Czech Republic s.r.o.

Partneři festivalu
Společnost Horní Labe a.s. - Marius Pedersen Group
VAK Trutnov a.s.
Tyco Electronics EC Trutnov s.r.o.
Pórobeton Trutnov a.s.
BAK a.s.
ZPA Smart Energy s.r.o.

Podporovatelé festivalu
Irish Pub - Ambrose Moloney's
Michal Čípel
Agentura RON
PeKut - Petr Kutáček - grafik
Kafírna Volk - Vescovi

Mediální partneři
Radio Černá Hora
Český rozhlas Hradec Králové
Trutnovinky
AB radio
Mezzo TV
Okolohradce.cz
Náchodský swing

Psí vojáci na Jazzinci

17.3.2008 | autor: Tomáš Katschner

Co dělají Psí vojáci na Jazzici? Takto se divilo hodně lidí, jenže - proč ne? Kdo přišel do Koncertní síně a zažil jejich koncert, má o čem přemýšlet (pokud rovnou už nemá jasno) - o hranicích škatulek a žánrů jako je alternativa, šanzon, městské intelektuální blues apod.
Každopádně - kolik skupin v Čechách hraje hudbu bez toho, že by šlo nevyšlapanými cestičkami už jiných vzorů? Filip Topol to tak má, těžko najít nějaký módní vzor, podle kterého by tvořil. Píše a zpívá jen sám za sebe a na posluchači je, zda to přijme, či ne.

foto_364

Zde je hodnocení koncertu od Jirky Kosteleckého:

Psí vojáci, síň Bohuslava Martinů, Trutnov, 13.3. 2008
Existují kapely, jejichž kouzlo časem vyčpí a po čase začnou působit jako karikatury sebe samotných, případně dožívají jen jako připomínka minulosti. Zvláště u skupin, jejichž doba existence se počítá na desetiletí, je toto téma nasnadě. Psí vojáci, kteří se ve čtvrtek 13.3. v rámci festivalu Jazzinec představili v síni Bohuslava Martinů v Trutnově, fungují téměř třicet let, a koncert mohl být příležitostí ověřit si, zda má skupina stále co říct. Vůdčí osobnost kapely, pianista Filip Topol, navíc v loňském roce prodělal dlouhodobější onemocnění, kvůli němuž byl mimo jiné zrušeno plánované vystoupení na předešlém ročníku Jazzince, a to, v jaké formě se Topol a Vojáci předvedou, bylo předmětem dalších spekulací.
Těžko říct, jestli mají Psí vojáci v Trutnově tak velkou základnu příznivců, nebo jen slepě důvěřují Tomáši Katschnerovi, organizátorovi festivalu, ve čtvrtek bylo každopádně plno. Prostředí bývalého kostela má zvláštní atmosféru, která kupodivu docela dobře fungovala s atmosférou hudby Topola a spol. Právě atmosféra je slovo, bez kterého se při snaze nějak uchopit a popsat hudební projev kapely těžko obejdete. Tady nejde o dokonalé melodie nebo dechberoucí instrumentální výkony. Psí vojáci jsou tři více či méně proplešatělí chlapíci ve středním věku, kteří stojí na pódiu tak jak vylezli z dodávky, rytmika nezřídka pokulhává a o nějaký ten tón, který s konkrétní harmonií nemá úplně co dělat, se taky moc nestarají.
Přesto vás naprosto uhranou. A uhranuli i v Trutnově, i když by někdo mohl říct, že už to není takové, jako před lety. Základní atributy, pro které je jejich muzika jedinečná a oslovuje stále nové posluchače, totiž přetrvávají: Filip Topol je pořád stejně divný, jeho texty jsou stejně osobité a originální a muzika budí pořád stejně intenzivní pocit - ideální soundtrack k filmu o člověku v poslední fázi deprese.
Koncert splnil očekávání. Topol, ne nepodobný postavě gluma z trilogie Pán prstenů, se kroutil u klavíru a - nečekaně dobře - zpíval svoje zvláštní texty, kapela jako obvykle stála trochu v jeho stínu, nicméně bylo vidět, že všechny to pořád hodně baví. Zazněly důležité pecky jako Kruhy, Chce se mi spát nebo I´m lucky a i když by koncert mohl být klidně i o půl hodiny delší, stálo to za to. Jasně, už v tom není tolik energie jako dřív, ale zážitek je to pořád silný, a je evidentní, že Psí vojáci jsou pořád živou kapelou.

Jirka Kostelecký

foto_366

Zde je rozhovor Pavla Cajthamla, uskutečněný pro server Trutnovinky (www.trutnovinky.cz):

Téměř dvě stovky lidí se včera vměstnaly do koncertní síně Bohuslava Martinů. Přilákal je koncert undergroundové kapely Psí vojáci v rámci 10. ročníku hudebního festivalu Jazzinec 2008. Tříčlenná skupina měla na přehlídce jazzu, blues a funky muziky vystupovat už loni, ale kvůli nemoci koncert odřekla. Splnila však slib, a přijela na další ročník.

"Proč bychom neměli přijet? Nebyl žádný důvod sem nejezdit. Rádi přijedeme kdykoliv," řekl v rozhovoru zpěvák, pianista, skladatel a textař FILIP TOPOL (na prvním snímku), ústřední postava kapely.

Už jste někdy hráli v kostele?
Myslím, že v Opavě, možná bych si vzpomněl i na další. Určitě jich bylo víc.

A jak se vám zde hrálo?
Dobře. Bylo to trochu víc komorní. Lidé seděli, takže to bylo jiné, spíš jako poslechovka. Ale nic proti tomu, bylo to fajn.

Co vás přesvědčilo ke koncertnímu vystoupení na jazzovém festivalu?
Hranice mezi hudebními styly tady není tak silně vytyčená. I v té naší hudbě se dají vystopovat prvky jazzové hudby. Už jen to nástrojové obsazení naší kapely - piano, basa, bicí - je vlastně jazzové. Já bych to neškatulkoval. Nás je těžké někam zařadit. Hrajeme na punkových festivalech, tak proč ne taky na jazzových.

Muzikanti sebou vozí vlastní nástroje. Jak to řešite vy s pianem?
Snažím se využívat místní podmínky. Někdy jsem tím samozřejmě vydaný na pospas či blahovůli pořadatelů. Někdy se stalo, že jsme přijeli a zjistili, že se pořadatel na to vykašlal, místo pořádného piana nachystal nějaký křáp. Ale tady v Trutnově to bylo naprosto v pohodě. (klavír do síně převezli z umělecké školy - pozn. redakce).

A nechtěl jste si zahrát na nové křídlo, které město do síně pořídilo za milion korun?
Ptali se mě na to, ale mě to vůbec nelákalo. Já nerad na taková piana hraju.Mám rád, když jsou trochu ohraná, když mají něco za sebou.

Organizátor festivalu Tomáš Katschner o Filipu Topolovi:
Jak ho člověk poznává, když čte jeho povídky a jeho texty, tak to jeho hraní není jen o dryáčnictví, festivalech a pivu. Ten člověk má v sobě pokoru. Hodně se o Filipu a Psích vojácích píše, že to je rockový šanson. Já si spíš myslím, že je to bělošský středoevropský intelektuální blues. Filip je intelektuál a nebude hrát blues tak, jak ho hrají černoši. Filip není ani klasický zpěvák. On je spíš vypravěč, sděluje své vnitřní pocity. Hudba Psích vojáků je vlastně blues v podání člověka, který hodně čte literaturu.

foto_369

zpět
Jste . návštěvník těchto stránek